Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Pánevní dno (lat. diaphragma pelvis) je označení pro pojivovou tkáň a svaly, které se nacházejí v dolní části malé pánve (přibližně v oblasti hráze) a podpírají pánevní orgány. Během porodu nebo po ozařování, operaci či úrazu pánve může dojít k oslabení tkání pánevního dna, což může mít za následek sestup pánevních orgánů, inkontinenci moči nebo inkontinenci stolice. Obrázek: Pánevní dno (vyznačeno zeleně) a některé pánevní orgány – schematický nákres. V levé části obrázku jsou znázorněny anatomické struktury mužské pánve, pravá část obrázku znázorňuje anatomické struktury ženské pánve. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také pánev, pánevní orgány, svaly pánevního dna.

Děložní dno (lat. fundus uteri) je horní okraj děložního těla. Navzdory svému názvu děložní dno není orientováno dolů, naopak se vyklenuje směrem vzhůru.

Pánevní dutina je tělní dutina umístěná těsně pod břišní dutinou. V pánevní dutině jsou uloženy zejména močový měchýř, některé pohlavní orgány a konečník. Viz také pánev.

Svaly pánevního dna společně s pojivovou tkání uzavírají pánevní dutinu a tvoří tak pánevní dno. Svaly pánevního dna zejména umožňují kontrolovat vyprazdňování moči i stolice a oddalovat je až do chvíle, kdy je to vhodné. Při stahování (kontrakci) svaly pánevního dna mírně zvedají pánevní orgány a v příslušných místech stahují močovou trubici (u mužů i u žen), poševní vchod (u žen) i konečník (u mužů i u žen). Naopak uvolnění (relaxace) svalů pánevního dna umožňuje průchod moči a stolice. Svaly pánevního dna jsou také důležité pro sexuální funkce u mužů i u žen. U mužů jsou důležité při erekci a ejakulaci, zatímco u žen vůlí ovládané kontrakce zvyšují pocit sexuálního vzrušení. Svaly pánevního dna u žen navíc poskytují oporu vyvíjejícímu se plodu během těhotenství a během porodu musí být uvolněné. Oslabené svaly pánevního dna mohou způsobovat některé nepříjemné potíže, jako je zejména inkontinence moči (u mužů i u žen) či sestup pánevních orgánů (u žen). Svaly pánevního dna lze cíleně posílit a udržovat v kondici pomocí Kegelových cviků. Viz také pánevní dno.

Sestup pánevních orgánů je anatomická odchylka, která se projevuje poklesem (lat. descensus) nebo výhřezem (lat. prolapsus) jednoho nebo více orgánů v ženské malé pánvi. Konkrétně se jedná o sestup močového měchýře (cystokéla), dělohy (pokles dělohy, výhřez dělohy) nebo konečníku (rektokéla) z jejich normální anatomické polohy. Obrázek: Různé typy sestupu pánevních orgánů u ženy. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také pánevní orgány, pokles dělohy, výhřez dělohy, cystokéla, rektokéla.

Pánevní orgány jsou orgány, které se nacházejí v oblasti pánve. U žen je to zejména pochva, děloha, močový měchýř, močová trubice a konečník. U mužů se mezi pánevní orgány řadí močový měchýř, část močové trubice, konečník, chámovody, semenné váčky, ejakulační vývody a prostata. Viz také pánev, orgán, sestup pánevních orgánů.

Hluboký pánevní zánět neboli PID (zkratka pochází z anglického názvu pelvic inflammatory disease) je infekce horní části ženského reprodukčního systému, tedy dělohy, vejcovodů, vaječníků a některých přilehlých pánevních struktur (např. pobřišnice). PID se v mnoha případech neprojevuje žádnými příznaky. Příznaky – pokud jsou přítomny – mohou zahrnovat bolesti v podbřišku, výtok z pochvy, horečku, pálení při močení, bolest při pohlavním styku nebo krvácení po něm, případně nepravidelnou menstruaci. Důsledkem neléčeného PID mohou být dlouhodobé komplikace včetně neplodnosti, mimoděložního těhotenství, chronické pánevní bolesti a zvýšeného rizika vzniku zhoubných nádorů. Patogeny se do děložních adnex mohou dostat různými způsoby. Nejčastější jsou vzestupné infekce, méně časté sestupné infekce, poměrně vzácné jsou hematogenní infekce. Viz také pánev, zánět, adnexitida.

Kost pánevní (lat. os coxae) je párová kost, která tvoří pletenec pánevní. Dvě pánevní kosti jsou vzájemně spojené vpředu a s kostí křížovou vzadu. Spojení pánevních kostí, kosti křížové a kostrče vytváří hlubokou, mísovitou strukturu, která se nazývá pánev. Kost pánevní je velká, nepravidelná kost. V dětství se skládá ze tří samostatných kostí: kost kyčelní, kost sedací a kost stydká. V dospělosti tyto kosti srůstají a jejich hranice nelze rozlišit. Přesto si ponechávají své názvy a anatomové rozlišují rozdílné oblasti kosti pánevní. Ve spojení všech tří kostí (přibližně ve tvaru Y) se na vnější straně pánve nachází polokulovitá jamka, tzv. acetabulum. Acetabulum spolu s kulovitou hlavicí kosti stehenní tvoří kyčelní kloub. Viz také pánev, kostra, pletenec pánevní.

Pánevní stěna je souhrnné označení pro svaly a vazy, které vystýlají oblast mezi kyčlemi. Tento pojem se používá zejména v onkologii, například ve smyslu „zhoubný nádor se rozšířil až do pánevní stěny“. Viz také pánev.

Pletenec pánevní (lat. cingulum pelvicum) je kostěná struktura, která se nachází v dolní části trupu. Pletenec pánevní spojuje páteř se stehenními kostmi. Samotný pletenec je tvořen dvěma pánevními kostmi. Viz také pánev, kostra, pletenec ramenní.